| Režie: | Oldřich Lipský |
| Hrají: | Karel Fiala, Rudolf Deyl ml., Miloš Kopecký,, Květa Fialová, Olga Schoberová, Bohuš Záhorsk |
| Premiéra: | 16. říjen 1964 |
| Délka: | 95 minut |
| Žánr: | Parodie, Hudební, Komedie |
Hrají: Karel Fiala, Rudolf Deyl ml., Miloš Kopecký,, Květa Fialová, Olga Schoberová, Bohuš Záhorsk • Režie: Oldřich Lipský
„PADOUCH NEBO HRDINA, MY JSME JEDNA RODINA.“
Píše se rok 1885 a v Arizoně je pořádné dusno. Obyvatelé Stetson City se napájí whisky a morální hodnoty citelně upadají. V Trigger Whisky Saloonu řádí skutečně vykutálená skupinka gangsterů. Majitelem vyhlášeného lokálu je Doug Badman (Rudolf Deyl ml.), k chlípnému pobavení zpívá Tornádo Lou (Květa Fialová) a své hříšné a podlé plány osnuje gangster od přírody Horác alias Hogo Fogo (Miloš Kopecký). Posledními spravedlivými v tomto otřesném a korupcí prolezlém městě je lékárník Ezra Goodman (Bohuš Záhorský) se svou dcerou Winnifred (Olga Schoberová). Jednoho dne přijede na bílém koni obchodní zástupce firmy Kolaloka, jistý Joe (Karel Fiala), který se alkoholikům rozhodne nabídnout napravení v podobě nealkoholické limonády. Je snad jasné, že alkoholici své mety neopustí tak snadno.
Číst více
Stetson City 1885. V saloonu je pořádně živo. Pistolníci se rvou do rytmu piana, shazují se ze schodů, polévají se vědry vody nebo se věší na trofeje vycpaných bizonů. Svět nahlížený skrze dno láhve je ideálním podhoubím pro zločin. Majitel Trigger Whisky Saloonu Doug Badman je šíleně zamilován do barové zpěvačky Tornádo Lou, jenže ta ve zpěvu i v životě sní o muži, který by ji učinil šťastnou.
Do sídla neřesti dorazí Arizonská obroda v podobě lékárníka Ezry Goodmana s dcerou Winnifred, kteří nabízejí alkoholikům místo pálenky čistou vodu nebo čerstvě nadojené mléko. Návštěva ovšem dopadne katastroficky. V momentě největšího zmaru přichází do saloonu muž oděný do bílého westernového obleku s kloboukem, který si objedná sklenici Kolalokovy limonády. Je to Limonádový Joe.
Limonádový Joe si okamžitě získá srdce všech kladných postav v saloonu včetně zkažené Tornádo Lou, která se do něj bláznivě zamiluje. Město se návštěvou mladého pistolníka změní. Doug Badman cítí, že limonáda by mohla přivést jeho nečestné a pokoutné obchody na buben. Tornádo Lou myslí jenom na Joea, stejně jako Winnifred.
Pistolníci přestanou pít, saloon začne upadat a zdá se, že dobro konečně porazilo zlo. Jenže to by nesměl po zaprášené cestě přijet dostavník s bratrem Douga Badmana, Horácem alias Hogo Fogo. Ten po krátké analýze situace nabídne bratrovi pomoc a rozhodne se, že vrátí Stetson City tam, kam patří, tedy na dráhu alkoholu, hazardu a zločinu. Nechá to Limonádový Joe jen tak?
O FILMU
Scenárista Limonádového Joea Jiří Brdečka měl hned několik talentů, které dokázal využít. Byl schopný výtvarník a rovnocenně se dokázal pohybovat na poli hraného i animovaného filmu. Období Divokého západu měl upřímně rád a mezi jeho oblíbené filmy patřil kultovní snímek Johna Forda Přepadení (Stagecoach) z roku 1939, který v zásadě stanovil základní westernové archetypy, a on si v něm nejvíce oblíbil postavy dandyho, cynika a falešného hráče.
Brdečka psal westerny na pokračování, které publikoval během válečných let v časopise Ahoj na neděli, a už v roce 1944 se v divadle Větrník poprvé hrálo nastudování jeho parodie Limonádový Joe v režii Josefa Šmídy se Zdeňkem Řehořem v titulní roli. Stejné představení pak režíroval roku 1955 v Divadle estrády a satiry (dnešní ABC) režisér Oldřich Lipský, a právě toto druhé nastudování se stalo základem pro film. Představení mělo 450 repríz!
Jiří Brdečka s Oldřichem Lipským a ostatními tvůrčími členy štábu hojně navštěvovali Československý filmový archiv a nechali si promítat westerny. Brdečka byl do projektu tak zapálený, že si kromě scénáře vyžádal ještě funkci kostýmního výtvarníka a odborného poradce.
Limonádový Joe se dodnes těší mimořádné pozornosti, ale málokdy se píše o tom, jak revoluční byl z technického hlediska. Film byl natáčen v širokoúhlém formátu Cinemascope, který byl hojně využíván pro rozmáchlé hollywoodské spektákly 50. let, kdy se velká studia snažila konkurovat novému fenoménu televize a jeho miniaturní obrazovce. Výjimečná je i vizuální stránka vyprávění, zahrnující důmyslné triky či náladové zabarvení obrazu, evokující techniku virážování.
Obsazení filmu Lipský zčásti převzal z divadelní inscenace. Josef Hlinomaz znovu vytvořil roli Grimpa a Miloš Kopecký Horáce alias Hogo Fogo. Titulní postavu Limonádového Joea ztvárnil na jevišti legendární baryton a výrazná postava české divadelní a hudební scény Rudolf Cortéz, do filmu chtěl režisér původně Jiřího Kodeta, který už měl dokonce podepsanou smlouvu. Na Karla Fialu upozornila Lipského paradoxně maminka Jiřího Kodeta, známá herečka Jiřina Steimarová. Lipský se šel podívat do Karlína na představení Rosemary a Fiala ho zaujal natolik, že ho angažoval. Bizarní souhrou okolností je, že se stejná situace opakovala ještě jednou, když Lipský obsadil Kodeta do role Nicka Cartera v parodii Adéla ještě nevečeřela, ale z politických důvodů ho musel nahradit Michalem Dočolomanským. Režisér Lipský pak Kodetovi napsal omluvný dopis…
Jaroslavu Adamovou z divadelní inscenace na plátně vystřídala Květa Fialová.
Písně do Limonádového Joea byly nahrány ještě před začátkem natáčení. Tornádo Lou zpívala Yvetta Simonová a Limonádového Joea mladý Karel Gott, protože Lipský od počátku počítal s obsazením herců a nepředpokládal, že budou zpívat. Karel Fiala sice nebyl klasický činoherní herec, ale režisér ho požádal, zda by mohl ve filmu použít Gottovy nahrávky. Fiala potěšený z obsazení souhlasil.
Lví podíl na výsledné kvalitě filmu mají i čeští kaskadéři. Do filmu je přivedl asistent režie Tomáš Svoboda, který větší část z nich našel mezi sportovci, takže většina pánů v saloonu byli žižkovští boxeři a zápasníci.
Měl-li Limonádový Joe ambice dostat se do Hollywoodu, udělal pro to doslova všechno a s odstupem času se nedá úplně říci, že by neuspěl. Film rozhodně neušel pozornosti zahraničních filmařů, protože hned po skončení natáčení se westernová dekorace začala pronajímat zahraničním štábům, zejména z NDR. Nejcennějším vývozním artiklem tohoto projektu však byla Olga Schoberová, kerá se do Hollywoodu opravdu dostala. Nejprve si vzala herce Brada Harrise a poté Johna Calleyho, šéfa studia Warner Bros.
Délka: 95 min
Rok výroby: 1964
Datum lokální premiéry: 16. říjen 1964
Země původu:
Hrají: Karel Fiala, Rudolf Deyl ml., Miloš Kopecký,, Květa Fialová, Olga Schoberová, Bohuš Záhorsk • Režie: Oldřich Lipský
„PADOUCH NEBO HRDINA, MY JSME JEDNA RODINA.“
Píše se rok 1885 a v Arizoně je pořádné dusno. Obyvatelé Stetson City se napájí whisky a morální hodnoty citelně upadají. V Trigger Whisky Saloonu řádí skutečně vykutálená skupinka gangsterů. Majitelem vyhlášeného lokálu je Doug Badman (Rudolf Deyl ml.), k chlípnému pobavení zpívá Tornádo Lou (Květa Fialová) a své hříšné a podlé plány osnuje gangster od přírody Horác alias Hogo Fogo (Miloš Kopecký). Posledními spravedlivými v tomto otřesném a korupcí prolezlém městě je lékárník Ezra Goodman (Bohuš Záhorský) se svou dcerou Winnifred (Olga Schoberová). Jednoho dne přijede na bílém koni obchodní zástupce firmy Kolaloka, jistý Joe (Karel Fiala), který se alkoholikům rozhodne nabídnout napravení v podobě nealkoholické limonády. Je snad jasné, že alkoholici své mety neopustí tak snadno.
Číst více
Stetson City 1885. V saloonu je pořádně živo. Pistolníci se rvou do rytmu piana, shazují se ze schodů, polévají se vědry vody nebo se věší na trofeje vycpaných bizonů. Svět nahlížený skrze dno láhve je ideálním podhoubím pro zločin. Majitel Trigger Whisky Saloonu Doug Badman je šíleně zamilován do barové zpěvačky Tornádo Lou, jenže ta ve zpěvu i v životě sní o muži, který by ji učinil šťastnou.
Do sídla neřesti dorazí Arizonská obroda v podobě lékárníka Ezry Goodmana s dcerou Winnifred, kteří nabízejí alkoholikům místo pálenky čistou vodu nebo čerstvě nadojené mléko. Návštěva ovšem dopadne katastroficky. V momentě největšího zmaru přichází do saloonu muž oděný do bílého westernového obleku s kloboukem, který si objedná sklenici Kolalokovy limonády. Je to Limonádový Joe.
Limonádový Joe si okamžitě získá srdce všech kladných postav v saloonu včetně zkažené Tornádo Lou, která se do něj bláznivě zamiluje. Město se návštěvou mladého pistolníka změní. Doug Badman cítí, že limonáda by mohla přivést jeho nečestné a pokoutné obchody na buben. Tornádo Lou myslí jenom na Joea, stejně jako Winnifred.
Pistolníci přestanou pít, saloon začne upadat a zdá se, že dobro konečně porazilo zlo. Jenže to by nesměl po zaprášené cestě přijet dostavník s bratrem Douga Badmana, Horácem alias Hogo Fogo. Ten po krátké analýze situace nabídne bratrovi pomoc a rozhodne se, že vrátí Stetson City tam, kam patří, tedy na dráhu alkoholu, hazardu a zločinu. Nechá to Limonádový Joe jen tak?
O FILMU
Scenárista Limonádového Joea Jiří Brdečka měl hned několik talentů, které dokázal využít. Byl schopný výtvarník a rovnocenně se dokázal pohybovat na poli hraného i animovaného filmu. Období Divokého západu měl upřímně rád a mezi jeho oblíbené filmy patřil kultovní snímek Johna Forda Přepadení (Stagecoach) z roku 1939, který v zásadě stanovil základní westernové archetypy, a on si v něm nejvíce oblíbil postavy dandyho, cynika a falešného hráče.
Brdečka psal westerny na pokračování, které publikoval během válečných let v časopise Ahoj na neděli, a už v roce 1944 se v divadle Větrník poprvé hrálo nastudování jeho parodie Limonádový Joe v režii Josefa Šmídy se Zdeňkem Řehořem v titulní roli. Stejné představení pak režíroval roku 1955 v Divadle estrády a satiry (dnešní ABC) režisér Oldřich Lipský, a právě toto druhé nastudování se stalo základem pro film. Představení mělo 450 repríz!
Jiří Brdečka s Oldřichem Lipským a ostatními tvůrčími členy štábu hojně navštěvovali Československý filmový archiv a nechali si promítat westerny. Brdečka byl do projektu tak zapálený, že si kromě scénáře vyžádal ještě funkci kostýmního výtvarníka a odborného poradce.
Limonádový Joe se dodnes těší mimořádné pozornosti, ale málokdy se píše o tom, jak revoluční byl z technického hlediska. Film byl natáčen v širokoúhlém formátu Cinemascope, který byl hojně využíván pro rozmáchlé hollywoodské spektákly 50. let, kdy se velká studia snažila konkurovat novému fenoménu televize a jeho miniaturní obrazovce. Výjimečná je i vizuální stránka vyprávění, zahrnující důmyslné triky či náladové zabarvení obrazu, evokující techniku virážování.
Obsazení filmu Lipský zčásti převzal z divadelní inscenace. Josef Hlinomaz znovu vytvořil roli Grimpa a Miloš Kopecký Horáce alias Hogo Fogo. Titulní postavu Limonádového Joea ztvárnil na jevišti legendární baryton a výrazná postava české divadelní a hudební scény Rudolf Cortéz, do filmu chtěl režisér původně Jiřího Kodeta, který už měl dokonce podepsanou smlouvu. Na Karla Fialu upozornila Lipského paradoxně maminka Jiřího Kodeta, známá herečka Jiřina Steimarová. Lipský se šel podívat do Karlína na představení Rosemary a Fiala ho zaujal natolik, že ho angažoval. Bizarní souhrou okolností je, že se stejná situace opakovala ještě jednou, když Lipský obsadil Kodeta do role Nicka Cartera v parodii Adéla ještě nevečeřela, ale z politických důvodů ho musel nahradit Michalem Dočolomanským. Režisér Lipský pak Kodetovi napsal omluvný dopis…
Jaroslavu Adamovou z divadelní inscenace na plátně vystřídala Květa Fialová.
Písně do Limonádového Joea byly nahrány ještě před začátkem natáčení. Tornádo Lou zpívala Yvetta Simonová a Limonádového Joea mladý Karel Gott, protože Lipský od počátku počítal s obsazením herců a nepředpokládal, že budou zpívat. Karel Fiala sice nebyl klasický činoherní herec, ale režisér ho požádal, zda by mohl ve filmu použít Gottovy nahrávky. Fiala potěšený z obsazení souhlasil.
Lví podíl na výsledné kvalitě filmu mají i čeští kaskadéři. Do filmu je přivedl asistent režie Tomáš Svoboda, který větší část z nich našel mezi sportovci, takže většina pánů v saloonu byli žižkovští boxeři a zápasníci.
Měl-li Limonádový Joe ambice dostat se do Hollywoodu, udělal pro to doslova všechno a s odstupem času se nedá úplně říci, že by neuspěl. Film rozhodně neušel pozornosti zahraničních filmařů, protože hned po skončení natáčení se westernová dekorace začala pronajímat zahraničním štábům, zejména z NDR. Nejcennějším vývozním artiklem tohoto projektu však byla Olga Schoberová, kerá se do Hollywoodu opravdu dostala. Nejprve si vzala herce Brada Harrise a poté Johna Calleyho, šéfa studia Warner Bros.
Rok výroby: 1964
Datum lokální premiéry: 16. říjen 1964
Země původu:
Najeďte myší nad kalendář a zobrazí se vám akce. Kliknutím na událost zobrazíte podrobnosti.
