| Režie: | Lesley Koenig |
| Premiéra: | 8. leden 2017 |
| Délka: | 182 minut |
| Žánr: | Opera |
Hrají: Danielle de Niese, Isabel Leonard, Matthew Polenzani, Maurizio Muraro, Rodion Pogossov, Susanna Phillips • Dirigent: James Levine • Režie: Lesley Koenig • skladatel: Wolfgang A. Mozart
PRVNÍ DĚJSTVÍ
Neapol na konci 18. století. Jednoho brzkého rána
vychvalují dva mladí důstojníci, Ferrando a Guglielmo,
krásu a věrnost svých nevěst, sester Dorabelly
a Fiordiligi. Jejich starší přítel, fi losof don Alfonso,
však trvá na tom, že ženská stálost je jako fénix:
všichni tvrdí, že existuje, ale nikdo ho nikdy neviděl.
A navrhuje oběma přátelům, aby s ním uzavřeli
sázku o sto sequinů (dukátů): pokud mu oba dají
jeden den a budou dělat všechno tak, jak jim nařídí,
Alfonso jim dokáže, že se jejich milé nijak neodlišují
od všech ostatních žen – i ony jsou nestálé. Oba
Alfonsovi přátelé se sázkou souhlasí a hned poté,
jisti si věrností svých nevěst, myslí na to, jak naloží
se svou výhrou.
Fiordiligi a Dorabella si v poklidu prohlížejí
miniatury s vyobrazením svých nápadníků
a oddávají se radostnému snění o brzkém sňatku.
Tu se před nimi objevuje Alfonso, který již začal
naplňovat svůj plán, a nese jim hroznou zprávu:
oba jejich nápadníci se musí vrátit ke svému pluku.
Přicházejí Ferrando s Guglielmem, předstírají
hluboký zármutek, že musí opustit své milované,
a následuje dlouhá scéna loučení. Když pak oba
důstojníci odcházejí, jejich nevěsty i s Alfonsem jim
přejí šťastnou cestu. Alfonso myslí na další plány
a je si jistý, že sázku vyhraje.
Despina, komorná Fiordiligi a Dorabelly, si stěžuje
na to, kolik práce se jí v domě nakupilo. Poté se
objevují obě její paní, zarmoucené odjezdem svých
ženichů. Dorabella dá plný průchod svému
zoufalství, avšak Despina jí radí, aby na starou lásku
zapomněla a našla si novou, protože všichni muži
jsou nestálí a nejsou hodni ženské věrnosti. Obě její
paní však její názory na lásku pohněvaně zavrhují
a odejdou. Tu se opět objevuje Alfonso a začíná
naplňovat další část svého záměru: s pomocí
Despiny, kterou si získá úplatkem, nechává k jejím
paním uvést dva exotické hosty (ve skutečnosti jde
o Ferranda a Guglielma v přestrojení za „Albánce“),
a oddechne si, když zjistí, že je Despina nepoznala.
Obě sestry jsou pobouřeny, když spatří ve svém
domě dva neznámé muže. Nezvaní hosté dávají
najevo své nadšení pro obě dámy; podle Alfonsova
plánu se každý z nich dvoří nevěstě toho druhého.
Dámy však jejich dvoření odmítají. Fiordiligi
dokonce srovnává svou věrnost se skálou za bouře.
Oba důstojníci jsou si jisti, že sázku vyhrají, ale
Alfonso jim připomíná, že do večera je ještě daleko.
Ferrando pak zjevuje své city, jež chová k milované
Dorabelle, a nato oba důstojníci odcházejí, aby
čekali na další Alfonsovy příkazy. Despina, která
dosud nemá podezření, kdo se skrývá pod maskou
„cizinců“, pak spolu s Alfonsem kuje plány na večer.
Obě sestry se stále trápí nepřítomností svých
ženichů. Tu se „cizinci“ vracejí a předstírají, že ze
žalu nad tím, že byli odmítnuti, požili jed. Fiordiligi
s Dorabellou k sobě volají Despinu, která je zde
zanechává spolu s „postiženými“, aby se o ně zatím
postaraly, než spolu s Alfonsem přivedou lékaře.
Oba „cizinci“ mají vzniklou situaci za velmi
zábavnou. O chvíli později se vrací Despina,
převlečená za lékaře, a s pomocí magnetu
předstírá, že z těl obou „cizinců“ vytahuje jed. Pak
žádá, aby obě její paní pečovaly o „pacienty“ až do
jejich uzdravení. Tito se uzdravují kupodivu rychle
a k plnému uzdravení prosí o polibek. Sestry sice
odmítají, avšak vychází najevo, že působením
dalšího dvoření začínají mít o oba „cizince“ zájem
a o oba důstojníci začínají být na pochybách.
DRUHÉ DĚJSTVÍ
Nastal večer. Despina kárá obě své paní za
tvrdohlavost a poučuje je, jak má žena zacházet
s muži. Dorabellu se jí podaří přesvědčit, že na
malém fl irtu není nic špatného. A Fiordiligi se
k tomu souhlasně připojuje. A oba ctitele si sestry
mezi sebou rozdělí, a to přesně podle Alfonsova
záměru: každá si vybírá ženicha té druhé.
Alfonso připravil v zahradě pro obě sestry
romantické dostaveníčko. Po krátkém poučení
o tom, jak si počínat při dvoření, zanechávají
Alfonso s Despinou obě sestry s „cizinci“ o samotě.
Guglielmovi, který se dvoří Dorabelle, se zdaří
nahradit miniaturu Ferranda, kterou u sebe
Dorabella nosí, vlastním dárkem, zlatým srdíčkem.
Ferrandovi se s Fiordiligi tak lehce nedaří, ale když
pak Fiordiligi zůstane sama, proviněně si přiznává,
že Ferrando pohnul její srdce.
O něco později si oba důstojníci vyměňují své
dojmy z právě proběhlých událostí. Ferrando si
je jist, že sázku vyhráli. Guglielmo rád slyší, že
mu Fiordiligi zachovala věrnost, avšak neví, jak říci
Ferrandovi o nestálosti Dorabelly. Když se nakonec
odhodlá a ukáže mu miniaturu, které se zmocnil
u Dorabelly, je Ferrando zlostí bez sebe. Guglielmo,
který přijal Alfonsovu fi losofi i, ze všeho obviňuje
ženskou povahu, avšak jeho přítele to neuklidní.
Pak se Guglielmo obrátí na Alfonsa, aby mu vyplatil
jeho část výhry, avšak Alfonso mu připomene,
že den ještě neskončil.
Fiordiligi vyčítá Dorabelle její nestálost, ale sama se
nakonec přiznává, že její srdce nyní také patří
neznámému. Dorabella ji přesvědčuje, aby se svým
citům plně oddala; říká, že láska je zlodějíček, který
odměňuje ty, kdož ho poslouchají, ale trestá
všechny ostatní. Když pak Fiordiligi zůstane o samotě,
rozhodne se, že uteče za Guglielmem do války, ale Ferrando,
který usiluje o naplnění podmínek
sázky, učiní poslední pokus, aby ji získal, a tentokrát
je úspěšný. Guglielmo kvůli tomu zuří, ale
Alfonso mu radí, aby se dal na cestu odpuštění:
„Taková je ženská povaha,“ řeknu mu, (neboť)
„podvedený muž musí vinit jen sebe.“ S příchodem
noci pak slibuje, že najde řešení nastalé situace:
má v plánu dvojitou svatbu.
Vlastní plán na dvojitou svatbu má i Despina.
Sestry vyslovily svůj souhlas s tím, že si vezmou
„cizince“, a Despina teď musí najít pro tento účel
notáře. K svatbě je nakonec vše připraveno:
objevuje se Alfonso spolu s notářem (je to opět
převlečená Despina). Fiordiligi a Dorabella
podepisují svatební smlouvu, ale právě v té chvíli
zvuk vojenského pochodu ohlašuje, že se pluk
jejich někdejších milých vrací do města. V hrůze
sestry ukrývají své nové manžely a připravují se na
příchod Ferranda a Guglielma. Když se oba
důstojníci již bez převleku objevují, sestry začínají
být silně neklidné. A když pak oba objeví svatební
smlouvu, obviňují obě sestry z nevěry a hrozí
pomstou. Nakonec sestrám zjeví, kdo se skrýval
za maskami „cizinců“. Despina chápe, že jí Alfonso
odhalil jen polovinu svého záměru a snaží se utéci.
Fiordiligi a Dorabella prosí o odpuštění. Alfonso
vybízí všechny čtyři milence, aby si z toho, co se
odehrálo, vzali ponaučení. Den končí chvalozpěvem
na oslavu rozumu a moudrosti.
Pozn. (viz Eaton Q., Opera, a pictorial guide, Abaris
Books, New York, 1980, str. 192):
„Dívky prosí o odpuštění, avšak není jasné od koho.
Mozart nás ponechal bez jakéhokoliv náznaku, zda
se původní páry dají opět dohromady, nebo zda
budou zachovány nově vzniklé známosti. Konvenčnější
diváci budou pro první variantu; odvážnější
budou tvrdit, že ti čtyři našli skutečnou hloubku citů
až v pozdějších zkušenostech, a naučili se od svých
nových partnerů, jakou může být opravdová láska.
Ať je to jakkoliv, hádanka je krásná tím, že se o ní
přemýšlí. Když nic jiného, pokud přijmeme výměnu,
dostanou se nám k sobě tenor a soprán, a baryton
a mezzosoprán.“
Délka: 182 min
Rok výroby: 2012
Datum lokální premiéry: 8. leden 2017
Země původu:
Hrají: Danielle de Niese, Isabel Leonard, Matthew Polenzani, Maurizio Muraro, Rodion Pogossov, Susanna Phillips • Dirigent: James Levine • Režie: Lesley Koenig • skladatel: Wolfgang A. Mozart
PRVNÍ DĚJSTVÍ
Neapol na konci 18. století. Jednoho brzkého rána
vychvalují dva mladí důstojníci, Ferrando a Guglielmo,
krásu a věrnost svých nevěst, sester Dorabelly
a Fiordiligi. Jejich starší přítel, fi losof don Alfonso,
však trvá na tom, že ženská stálost je jako fénix:
všichni tvrdí, že existuje, ale nikdo ho nikdy neviděl.
A navrhuje oběma přátelům, aby s ním uzavřeli
sázku o sto sequinů (dukátů): pokud mu oba dají
jeden den a budou dělat všechno tak, jak jim nařídí,
Alfonso jim dokáže, že se jejich milé nijak neodlišují
od všech ostatních žen – i ony jsou nestálé. Oba
Alfonsovi přátelé se sázkou souhlasí a hned poté,
jisti si věrností svých nevěst, myslí na to, jak naloží
se svou výhrou.
Fiordiligi a Dorabella si v poklidu prohlížejí
miniatury s vyobrazením svých nápadníků
a oddávají se radostnému snění o brzkém sňatku.
Tu se před nimi objevuje Alfonso, který již začal
naplňovat svůj plán, a nese jim hroznou zprávu:
oba jejich nápadníci se musí vrátit ke svému pluku.
Přicházejí Ferrando s Guglielmem, předstírají
hluboký zármutek, že musí opustit své milované,
a následuje dlouhá scéna loučení. Když pak oba
důstojníci odcházejí, jejich nevěsty i s Alfonsem jim
přejí šťastnou cestu. Alfonso myslí na další plány
a je si jistý, že sázku vyhraje.
Despina, komorná Fiordiligi a Dorabelly, si stěžuje
na to, kolik práce se jí v domě nakupilo. Poté se
objevují obě její paní, zarmoucené odjezdem svých
ženichů. Dorabella dá plný průchod svému
zoufalství, avšak Despina jí radí, aby na starou lásku
zapomněla a našla si novou, protože všichni muži
jsou nestálí a nejsou hodni ženské věrnosti. Obě její
paní však její názory na lásku pohněvaně zavrhují
a odejdou. Tu se opět objevuje Alfonso a začíná
naplňovat další část svého záměru: s pomocí
Despiny, kterou si získá úplatkem, nechává k jejím
paním uvést dva exotické hosty (ve skutečnosti jde
o Ferranda a Guglielma v přestrojení za „Albánce“),
a oddechne si, když zjistí, že je Despina nepoznala.
Obě sestry jsou pobouřeny, když spatří ve svém
domě dva neznámé muže. Nezvaní hosté dávají
najevo své nadšení pro obě dámy; podle Alfonsova
plánu se každý z nich dvoří nevěstě toho druhého.
Dámy však jejich dvoření odmítají. Fiordiligi
dokonce srovnává svou věrnost se skálou za bouře.
Oba důstojníci jsou si jisti, že sázku vyhrají, ale
Alfonso jim připomíná, že do večera je ještě daleko.
Ferrando pak zjevuje své city, jež chová k milované
Dorabelle, a nato oba důstojníci odcházejí, aby
čekali na další Alfonsovy příkazy. Despina, která
dosud nemá podezření, kdo se skrývá pod maskou
„cizinců“, pak spolu s Alfonsem kuje plány na večer.
Obě sestry se stále trápí nepřítomností svých
ženichů. Tu se „cizinci“ vracejí a předstírají, že ze
žalu nad tím, že byli odmítnuti, požili jed. Fiordiligi
s Dorabellou k sobě volají Despinu, která je zde
zanechává spolu s „postiženými“, aby se o ně zatím
postaraly, než spolu s Alfonsem přivedou lékaře.
Oba „cizinci“ mají vzniklou situaci za velmi
zábavnou. O chvíli později se vrací Despina,
převlečená za lékaře, a s pomocí magnetu
předstírá, že z těl obou „cizinců“ vytahuje jed. Pak
žádá, aby obě její paní pečovaly o „pacienty“ až do
jejich uzdravení. Tito se uzdravují kupodivu rychle
a k plnému uzdravení prosí o polibek. Sestry sice
odmítají, avšak vychází najevo, že působením
dalšího dvoření začínají mít o oba „cizince“ zájem
a o oba důstojníci začínají být na pochybách.
DRUHÉ DĚJSTVÍ
Nastal večer. Despina kárá obě své paní za
tvrdohlavost a poučuje je, jak má žena zacházet
s muži. Dorabellu se jí podaří přesvědčit, že na
malém fl irtu není nic špatného. A Fiordiligi se
k tomu souhlasně připojuje. A oba ctitele si sestry
mezi sebou rozdělí, a to přesně podle Alfonsova
záměru: každá si vybírá ženicha té druhé.
Alfonso připravil v zahradě pro obě sestry
romantické dostaveníčko. Po krátkém poučení
o tom, jak si počínat při dvoření, zanechávají
Alfonso s Despinou obě sestry s „cizinci“ o samotě.
Guglielmovi, který se dvoří Dorabelle, se zdaří
nahradit miniaturu Ferranda, kterou u sebe
Dorabella nosí, vlastním dárkem, zlatým srdíčkem.
Ferrandovi se s Fiordiligi tak lehce nedaří, ale když
pak Fiordiligi zůstane sama, proviněně si přiznává,
že Ferrando pohnul její srdce.
O něco později si oba důstojníci vyměňují své
dojmy z právě proběhlých událostí. Ferrando si
je jist, že sázku vyhráli. Guglielmo rád slyší, že
mu Fiordiligi zachovala věrnost, avšak neví, jak říci
Ferrandovi o nestálosti Dorabelly. Když se nakonec
odhodlá a ukáže mu miniaturu, které se zmocnil
u Dorabelly, je Ferrando zlostí bez sebe. Guglielmo,
který přijal Alfonsovu fi losofi i, ze všeho obviňuje
ženskou povahu, avšak jeho přítele to neuklidní.
Pak se Guglielmo obrátí na Alfonsa, aby mu vyplatil
jeho část výhry, avšak Alfonso mu připomene,
že den ještě neskončil.
Fiordiligi vyčítá Dorabelle její nestálost, ale sama se
nakonec přiznává, že její srdce nyní také patří
neznámému. Dorabella ji přesvědčuje, aby se svým
citům plně oddala; říká, že láska je zlodějíček, který
odměňuje ty, kdož ho poslouchají, ale trestá
všechny ostatní. Když pak Fiordiligi zůstane o samotě,
rozhodne se, že uteče za Guglielmem do války, ale Ferrando,
který usiluje o naplnění podmínek
sázky, učiní poslední pokus, aby ji získal, a tentokrát
je úspěšný. Guglielmo kvůli tomu zuří, ale
Alfonso mu radí, aby se dal na cestu odpuštění:
„Taková je ženská povaha,“ řeknu mu, (neboť)
„podvedený muž musí vinit jen sebe.“ S příchodem
noci pak slibuje, že najde řešení nastalé situace:
má v plánu dvojitou svatbu.
Vlastní plán na dvojitou svatbu má i Despina.
Sestry vyslovily svůj souhlas s tím, že si vezmou
„cizince“, a Despina teď musí najít pro tento účel
notáře. K svatbě je nakonec vše připraveno:
objevuje se Alfonso spolu s notářem (je to opět
převlečená Despina). Fiordiligi a Dorabella
podepisují svatební smlouvu, ale právě v té chvíli
zvuk vojenského pochodu ohlašuje, že se pluk
jejich někdejších milých vrací do města. V hrůze
sestry ukrývají své nové manžely a připravují se na
příchod Ferranda a Guglielma. Když se oba
důstojníci již bez převleku objevují, sestry začínají
být silně neklidné. A když pak oba objeví svatební
smlouvu, obviňují obě sestry z nevěry a hrozí
pomstou. Nakonec sestrám zjeví, kdo se skrýval
za maskami „cizinců“. Despina chápe, že jí Alfonso
odhalil jen polovinu svého záměru a snaží se utéci.
Fiordiligi a Dorabella prosí o odpuštění. Alfonso
vybízí všechny čtyři milence, aby si z toho, co se
odehrálo, vzali ponaučení. Den končí chvalozpěvem
na oslavu rozumu a moudrosti.
Pozn. (viz Eaton Q., Opera, a pictorial guide, Abaris
Books, New York, 1980, str. 192):
„Dívky prosí o odpuštění, avšak není jasné od koho.
Mozart nás ponechal bez jakéhokoliv náznaku, zda
se původní páry dají opět dohromady, nebo zda
budou zachovány nově vzniklé známosti. Konvenčnější
diváci budou pro první variantu; odvážnější
budou tvrdit, že ti čtyři našli skutečnou hloubku citů
až v pozdějších zkušenostech, a naučili se od svých
nových partnerů, jakou může být opravdová láska.
Ať je to jakkoliv, hádanka je krásná tím, že se o ní
přemýšlí. Když nic jiného, pokud přijmeme výměnu,
dostanou se nám k sobě tenor a soprán, a baryton
a mezzosoprán.“
Rok výroby: 2012
Datum lokální premiéry: 8. leden 2017
Země původu:
Najeďte myší nad kalendář a zobrazí se vám akce. Kliknutím na událost zobrazíte podrobnosti.
